Autor sochy Jošta prozradil, jak je to se slavným pohledem zezdola

19. září 2020

Z jezdecké sochy moravského markraběte a římského krále Jošta se stal jeden ze symbolů Brna. Brzy uplyne pět let od jejího odhalení.

Diskutovaný pohled na brněnskou jezdeckou sochu Jošta zespodu.

Sochař Jaroslav Róna před pěti lety dokončil jezdeckou sochu Jošta a začal s její složitou přepravou na Moravské náměstí v Brně. Netušil tehdy, že už za pár dnů obyvatelé města najdou netypický pohled zespoda, který může připomínat pohled na mužské intimní partie.

„Musím říci, že skutečně, věřte-nevěřte, žádný záměr to nebyl. Byl jsem šokován, když jsem viděl poprvé tu fotografii,“ svěřil se tento týden Jaroslav Róna ve vysílání Českého rozhlasu Brno.

Další koně by na tom prý byli podobně

Tvrdí, že když by fotografové podobně zabrali další sochy koní po celém světě, asi by došli k podobnému výsledku. Vtip je v tom, že vysoké nohy brněnské sochy dávají lepší příležitost.

Vyfotit se u pomníku Franze Kafky patří mezi „povinnosti“ každého turisty, který navštíví bývalé pražské Židovské Město

„Lidé mají takový zvyk podobné pohledy a nechtěné jinotaje vyhledávat,“ připomněl Jaroslav Róna. Stalo se mu to i u pomníku Franze Kafky v Praze, který tvoří menší člověk sedící na krku jiné postavy, které chybí hlava. A v otvoru, který tam je, prý lidé hledali opět sexuální symbol, tentokrát ovšem opačný než v Brně.

Současně ale Jaroslav Róna připomněl, že brněnská socha mu přinesla nebývalé ohlasy. A až na drobnou výjimku pozitivní.

„Samozřejmě vím, že ti nespokojení se neozvou, ale i tak,“ podotkl. Dokonce prý od té doby v Brně nemusel platit v hospodě. „Když se někdo dozví, že jsem autorem Jošta, okamžitě dostanu pozvání,“ dodává se smíchem.

Brněnský Jošt zamířil i na Slovensko

Jošt se od svého odhalení, které se uskutečnilo na podzim 2015, dočkal i netradičních využití. Změnil barvy barevným nasvícením, stal se netradiční připomínkou festivalu seriálů nebo v poslední době nese historickou vlajku Běloruska.

Sochu markraběte a římského krále Jošta tvořil Jaroslav Róna tři roky. Dokončil ji před pěti lety, odhalená byla 28.10.2015.

Socha je z bronzu a má současně ztvárňovat Odvahu (doplňuje tak další tři prvky na náměstí znázorňující ctnosti – Umírněnost, Spravedlnost a Prozíravost).

Od země k přilbici měří socha 6,5 metru, po vrchol kopí 8 metrů. Jen samotné nohy koně mají 4 matry. Od jiných jezdeckých soch se liší tím, že stojí přímo na zemi. Váží čtyři tuny.

Místo sochy není náhodné. Jošt (1351 až 1411), syn moravského markraběte Jana Jindřicha a synovec Karla IV., je pohřbený v sousedním kostele sv. Tomáše.

Autor přiznává, že takový ohlas nečekal. A že napříkladádá bezplatné souhlasy k umístění kreseb Jošta na trička a další předměty.

Dokonce pro brněnskou radnici vytvořil několik zmenšenin sochy jako oficiální dar. Jako první si ho odvezla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Umístění sochy přitom původně vyvolalo i kritiku, protože za zadní části koně je na fasádě Místodržitelského paláce jiná socha Jošta.

autor: Miloš Šenkýř | zdroj: Český rozhlas Brno
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.