20 let od tragických povodní: Pojišťovny zaplatily miliardy a změnily pravidla

Zásadním obratem se moravské povodně staly pro vodohospodáře a pojišťovny. Ty řešily téměř 120 tisíc událostí spojených s velkou vodou a celkem vyplatily asi 10 miliard korun. Škody však byly několikanásobně vyšší.

Evelína Jochová žije v Milokošti u Veselí nad Moravou. Bydlela v místě, které skončilo pod vodou. „Když jsme stavěli, tak jsme dostali podmínku stavebního povolení, že musíme stavět nad úrovní povodně z roku 1997,“ vzpomíná.

Není sama – povodně prokázaly, že úřady ani pojišťovny často nepočítaly s rizikem velké vody. Pojištěné byly i domy v záplavových oblastech.

Povodně 1997 - prvních pět dní
4. července - Meteorologové upozornili na očekávané vydatné srážky.
5. července - Na severní Moravě a ve Slezsku začaly silné deště, zvedla se hladina řek.
6. července - Příval deště zaplavil část silnic v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek, Vsetín, Karviná a Ostrava. Prakticky všude byly vyhlášeny stavy povodňové aktivity. Třetí stupeň (přímé ohrožení) platil na Bečvě u Valašského Meziříčí, ale i na Jesenicku a na Bruntálsku. Některé obce byly evakuovány.
7. července – Velká voda si vyžádala prvních pět obětí. Z břehů se vylily Opava, Opavice, Bělá, Bečva, Tichá Orlice, Třebovka, Smědá, Úpa a Morava. U Suchdolu nad Odrou na Novojičínsku na podemleté trati vykolejil mezinárodní rychlík Sobieski; více než 60 lidí bylo zraněno. Některé hraniční přechody do Polska a na Slovensko byly uzavřeny. Byl ustaven krizový protipovodňový štáb. Do postižených oblastí se začali sjíždět záchranáři.
8. července - Obec Troubky na Přerovsku zalila voda a po pár hodinách nechala v troskách 150 domů v místě, které se později stalo jedním ze symbolů tragédie. Na Bruntálsku voda zaplavila přes 70 procent obcí, na Jesenicku desítky měst a obcí. Nejvíce postiženy byly v té době oblasti podél Opavy a Opavice. Na Orlickoústecku začala voda mírně klesat. Velkou část moravských železničních tratí musely dráhy vyřadit z provozu.

Statistici později vyčíslili následky. Povodně vzaly pět desítek životů, ale také zničily 2151 domů. Dalších bezmála šesttisíc staveb nebylo kvůli zásahu vodou možné dlouhodobě využívat. Velká vody strhla desítky mostů, podemlela silnice a železniční tratě. Odhad škod přesahuje 63 miliard (tehdejších) korun.

Lidé na rizika rádi zapomínají, říkají experti
„Lidé zapomínají. Ta paměť je velmi krátká,“ podotýká Antonín Tůma, který stejně jako před dvaceti lety působí ve státním podniku Povodí Moravy. „I po těch povodních se znovu snaží záplavová území zastavět. Mají pocit, že když už ta povodeň jednou byla, tak už se znovu s takovou četností objevit nemusí,“ dodává.

Analytik České asociace pojišťoven Petr Jedlička přiznává, že od roku 1997 začaly pojišťovny riziko víc sledovat. „Ukázalo se, že riziko povodní v České republice je mnohem vyšší, a tím pádem zajišťovny, které následně pojišťují pojišťovny, přistoupily ke zdražení zajistného,“ popsal.

Některá místa dnes už pojišťovny nepojistí
A tím pádem zdražily i pojišťovny. Některé lokality odmítají pojišťovat úplně, jiné za vyšší ceny. Jsou dokonce místa, kde lidé platí pojistné, ale menší škody raději nehlásí, aby o pojistku nepřišli úplně a nenesli pak náklady spojené s případnou skutečně velkou vodou.

Český rozhlas Brno v následujících dnech připomene výročí povodní i jejich souvislosti a důsledky. Pokud máte vzpomínky či třeba fotografie, pište na brno@rozhlas.cz.