20 let od tragických povodní: Mobil měl jeden člověk ze sta

6. červenec 2017

Když se v červenci 1997 hnala Moravou povodňová vlna, lidé varovali sousedy bušením na dveře. Mobilní telefon měl podle údajů Českého statistického úřadu v průměru jeden člověk ze sta – a navíc pokrytí republiky signálem bylo značně děravé.

I to připomíná Český rozhlas Brno v seriálu připomínajícím 20 let od tragických moravských povodní. Velká voda tehdy připravila pět desítek lidí o život a další tisíce až desetitisíce o střechu nad hlavou.

Pevné telefonní linky byly tehdy na vrcholu
Mobilní sítě tehdy fungující pod názvy EuroTel a Paegas tak pomáhaly spíš úřadům, které mobily měly. Varování před blížící se velkou vodou si lidé předávali ústně od souseda k sousedovi nebo pomocí pevných telefonů.


Povodně 1997 – od 6. do 10. července
6. července - Příval deště zaplavil velkou část silnic v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek, Vsetín, Karviná a Ostrava. Prakticky na všech místech zasažených deštěm byly vyhlášeny stavy povodňové aktivity. Třetí stupeň (přímé ohrožení) vyhlásily úřady na Bečvě u Valašského Meziříčí, dále na Jesenicku a na Bruntálsku. Některé obce byly evakuovány.
7. července - Záplavy si vyžádaly prvních pět obětí. Z břehů se vylily Opava, Opavice, Bělá, Bečva, Tichá Orlice, Třebovka, Smědá, Úpa a Morava. U Suchdola nad Odrou na Novojičínsku na podemleté trati vykolejil mezinárodní rychlík Sobieski; více než 60 lidí bylo zraněno. Některé hraniční přechody do Polska a na Slovensko byly uzavřeny. Byl ustaven krizový protipovodňový štáb. Do postižených oblastí se začali sjíždět záchranáři.
8. července - Obec Troubky na Přerovsku zalila voda a po pár hodinách nechala v troskách 150 domů. Na Bruntálsku voda zaplavila více než 70 procent obcí, na Jesenicku desítky měst a obcí. Nejvíce postiženy byly oblasti podél Opavy a Opavice. Na Ústeckoorlicku začala voda mírně klesat. Velkou část moravských železničních tratí musely dráhy vyřadit z provozu.
9. července - Povodňová vlna postoupila k jihu a zaplavila Kroměřížsko, v centru Olomouce se rozlila Morava. Voda protrhla hráz u Hradce Králové. V Ostravě stoupla hladina Ostravice a ohrozila podniky Vítkovice a Nová Huť. Klesly hladiny Sázavy a Doubravky, večer se začaly snižovat hladiny na horních tocích moravských řek. Některé obce hlásily nedostatek pitné vody, byla přerušena dodávka energií a nefungovaly telefony. Poslanecká sněmovna schválila uvolnění pomoci ve výši 900 milionů korun.
10. července - Povodeň v té době postihla 23 okresů. Krize nastala na dolním toku Moravy, voda zasáhla Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště. Na severu Moravy a ve východních Čechách se lidé začali vracet domů. Objevilo se rabování. Vláda rozhodla, že každému postiženému okresu poskytne 13 milionů korun.

Ty se tehdy podle Českého statistického úřadu přiblížily k historicky nejvyšším číslům, na sto obyvatel připadalo více než třicet pevných telefonních linek (ovšem včetně těch v kancelářích a podnicích). Od přelomu tisíciletí počet pevných linek klesá, oproti té době je teď méně než třetinový.

Internet: Google se zrodil až rok poté
Naopak internet byl v té době na samotném startu. Pro drtivou většinu lidí byl velkou neznámou. Už sice fungovaly stránky, ale globální vyhledávače dostávaly první podobu – vždyť třeba Google svůj vznik datuje k roku 1998.

V České republice sice od roku 1996 fungoval internetový deník Neviditelný pes Ondřeje Neffa, ale klasické internetové zpravodajské servery se začaly rodit až později. Například iDnes v roce 1998 a ve stejném roce přidal Seznam.cz (vzniklý v roce 1996) svoji zpravodajskou část.

Tragické následky této živelné pohromy přispěly mimo jiné i ke zdokonalení systému varování obyvatel. Úřady musejí počítat s tím, že v případě podobné katastrofy nemusí fungovat připojení k internetu ani mobilní sítě.

Obce pořizují moderní varovací systémy
Proto dnes existují sofistikované systémy varování obyvatel. Například radnice ve Slavkově u Brna pořídila varovný systém spolu s dalšími jedenácti obcemi sdruženými v mikroregionu Ždánický les a Politaví, potvrzuje předseda spolku a nezávislý starosta Hrušek Jan Kauf.

Na internetu už lidé najdou i hlášení z měřicích stanic meteorologů nebo správ jednotlivých povodí.

Stále platí, že v podobné situaci záchranáři doporučují mít připravený radiopřijímač s bateriemi. Radiové vlny jsou stále vhodným způsobem, jak v případě nutnosti informovat obyvatele.

Český rozhlas Brno připomíná k 20. výročí tragédie jejich souvislosti a důsledky povodní. Pokud máte vzpomínky či třeba fotografie, pište na brno@rozhlas.cz.

autoři: gaj , Miloš Šenkýř
Spustit audio