Šumavský básník a spisovatel Ondřej Fibich zná své předky až po třicetiletou válku
Jak napovídá příjmení šumavského spisovatele a básníka Ondřeje Fibicha, pochází ze stejného rodu jako slavný hudební skladatel Zdeněk Fibich. Ale i z matčiny strany má zajímavé předky – starobylý rod Fischerů.
„Úplně prvním zakladatelem rodu byl švédský důstojník, který se po třicetileté válce usadil v Plzni. A protože byl povoláním rybář, tak mu dali příjmení Fischer,“ vzpomíná Ondřej Fibich na své rodové kořeny z matčiny strany.
„Máme někde i takovou ikonickou fotografii, na které stojí tři mladíci v pruhovaných trikotech a každý má vedle sebe vysoký bicykl, v té době začínala cyklistika,“ popisuje jednu z nejstarších dochovaných fotografií rodu Fischerů.
„Byli to tři bratři. Jeden skončil ve Vídni, kde se vypracoval na prodejce světové kosmetiky. Druhý prochladl na cyklistickém závodě Znojmo – Vídeň a zemřel na zápal plic. A třetí byl můj prapradědeček, který založil moravskobudějovickou větev rodu,“ vysvětluje.
Čtěte také
Jeho syn, pradědeček Ondřeje Fibicha, pak odešel na jih Čech. Od města Tábor si pronajal velkostatek Červený Dvůr u Tábora. „Můj pradědeček byl velký dobrodruh. Spálil všechny mosty v Moravských Budějovicích a vydal se na dráhu sedláka,“ usmívá se spisovatel.
Rodina Fischerů na Táborsku vydržela do roku 1913, poté se přestěhovala zpátky na Moravu, do Bítova. Nicméně jižní Čechy zůstaly krajem, do kterého se potomci rodu Fischerů rádi vraceli.
Maminka Ondřeje Fibicha se na sklonku života přistěhovala do Strakonic, sám Ondřej Fibich zakotvil na Šumavě.
Vyprávění Ondřeje Fibicha o jeho předcích, ale také o rodu svobodných pánů Nádherných z Borutína a životě na Červeném Dvoře na začátku 20. století si poslechněte v pořadu Jihočeši.
Související
-
Krkonoše mají Krakonoše, Šumava Lesní matku. Je to zachránkyně i lidožroutka, říká sběratel bájí
Jen ten, kdo Šumavou chodí pomalu, zjistí, že to není pouze národní park, ale také obrovská bytost s řadou zajímavých povah a nectností. To říká spisovatel Ondřej Fibich.
-
Stanislav Schneedorf zachraňuje šumavské křížky a boží muka. Začalo to díky stovkám hříbků
„Během svých toulek po Šumavě jsem zjistil, že leckde zanechal člověk duchovní stopu, která z různých důvodů upadla v zapomnění, ale zaslouží si, aby nás stále provázela.“
-
„Možná trochu namachrovaný, ale hezký,“ směje se svému zájmu o vše železničář a znalec Šumavy
S Karlem Fürbachem jste se možná už potkali. Tento Šumavák třeba nikdy nechyběl na Volarských slavnostech dřeva, kde už třetí dekádu předvádí výrobu tradičních dřeváků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
