Kuličky pro brněnský orloj? Každá je jiná, vznikají i celé dny

14. listopad 2021

Časostroj na náměstí Svobody v Brně si vysloužil mnoho přezdívek. Kuličky z něj ale zůstávají hitem. A málokdo tuší, že jejich tvůrce má zastoupení v galeriích v New Yorku, Curychu, Moskvě i v dalších městech. Český rozhlas Brno poodkryl tajemství jejich vzniku.

Nyní třiaosmdesátiletý sklářský výtvarník Jaroslav Svoboda přiznává, že s tvůrci brněnského orloje musel vymyslet celý postup, sladit ho s technologií stroje.

Výroba kuliček pro brněnský orloj ve sklárně v Karlově

Stroj za běžných podmínek vydává kuličku jednou denně vždy v jedenáct hodin, a to náhodně do jednoho ze čtyř otvorů. A funguje od roku 2010. Ve sklárně v Karlově u Žďáru nad Sázavou tak už pro brněnský orloj vytvořili pět až šest tisíc kuliček.

Kdo by čekal automat v podobě nějakého „vaflovače na kuličky“, hluboce se plete. Je to ruční práce. Co kus, to originál. Výroba každé z nich trvá v čistém čase desítky minut, ve skutečnosti často den až několik dní.

Tajemství motivu uvnitř průzračného skla

„Nejsložitější bylo vymyslet, jak dostat dovnitř kuličky různé motivy,“ přiznává Jaroslav Svoboda, který dává skleněným kuličkám ducha společně s kolegy skláři v čele s Lukášem Vernerem.

Zakázku pro Brno berou jako zpestření své práce. A jsou nadšení, když jim některý účastník exkurze do sklárny řekne, že o jejich práci pro moravskou metropoli ví. Tak častá prý však kladná odpověď nebývá.

Na začátku je roztavené sklo v peci. To skláři naberou se svou píšťalou a pak do něj obalením či otiskem vpraví kousky barevného skla či skelného prášku. Každý motiv má jiné řešení.

V pánvi s rozžhavenou sklovinou přidají další vrstvu skla a s pomocí formy dotvoří tvar kuličky.

Chlazení začíná na stovkách stupňů

Následují hodiny, kdy kulička společně s dalšími výtvory karlovických mistrů sklářů chladne. Netradiční chladnička začíná na teplotě několik set stupňů a postupně ji snižuje až na teplotu okolí.

Výroba kuliček pro brněnský orloj ve sklárně v Karlově

Pak přijdou ke slovu brusiči. „Zatímco my vyrobíme kuličku za několik minut, jim práce trvá i hodinu,“ líčí Lukáš Verner. Brusiči musí zapravit i nerovnost, která na kuličce zůstává v místě původního uchycení na sklářskou píšťalu.

Teprve pak kuličky mohou vyrazit do Brna. Na jejich přepravu se osvědčila plata od vajíček. Mimochodem, rozměr každé z kuliček je přesně daný, aby orloj nezablokovala.

A každý, kdo některou z kuliček má, má doma i dílo ze sklárny patřící mezinárodně oceňovanému umělci.

Brněnský orloj

Šest metrů vysoký časostroj vyrostl na náměstí Svobody v Brně v roce 2010. Byl i reakcí na to, že na opraveném prostranství podle obyvatel Brna chyběly hodiny. Problém to nevyřešilo, kvůli složitosti čtení času je v sousedství stroje postavený návod.

Černá kamenná plastika má podle autorů Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka tvar projektilu s hodinovým strojem uvnitř. Lidé ale často tvaru dávají i další názvy.

Orloj obsahuje motivy spojené s obléhámím Brna Švédy v roce 1645. Proto i vydává kuličku podle pověstí spojené s „brněnským polednem“, tedy už v 11.00.

Ve vybrané dny, například o adventu, padají kuličky i častěji. Mají také různé motivy. Těch bylo za dobu existence orloje už několik desítek.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.