Dáme na vás popáté. Participativní rozpočet dal Brnu rozhlednu, rozčílené včelaře, nehotovou kavárnu i souboj starostů o hlasy lidí

Brňané můžou od začátku února znovu navrhovat, za co má město ze své kasy zaplatit 35 milionů korun. Odstartoval pátý ročník participativního rozpočtu. Lidé v něm posílají na magistrát vlastní nápady – a ty nejlepší, které zvítězí v hlasování, pak Brno zaplatí.

Předchozí ročníky ovšem ukázaly, že celý proces je mnohdy svízelný. Stále ještě nejsou hotové všechny projekty z první výzvy v roce 2017. A někteří zvolení zástupci městských částí připouští, že participativní rozpočet je pro ně náhradním zdrojem peněz na lokální investice.

„Zdrželo se to hlavně proto, že ten první ročník participativního rozpočtu neměl ještě jasná pravidla a my jsme zvítězili s projektem kavárny, na který se vlastně vůbec nemyslelo,“ říká nestranický místostarosta Brna-Židenic Petr Kunc. Židenická radnice pod sebe před čtyřmi lety převzala projekt kavárny a dětského hřiště v areálu Bzzzukot v Juliánově.

 „Nebylo třeba jasné, kdo tu kavárnu může provozovat. A zda to můžeme pronajímat, nebo jak to má vypadat. V tom zadání bylo napsáno: kavárna, 1 kus. Takže mělo to mít sezení? Nebo to mělo být jen bistro? Měly být součástí toho toalety? Anebo ne?“ vysvětluje Kunc.

Městská část se kvůli komplexnějším úpravám celého odpočinkového areálu dohodla s Brňanem Radkem Hlaváčkem, který s nápadem původně přišel, a v participativním rozpočtu uspěl. Tehdy bydlel v Židenicích a chtěl zajistit peníze na dětské hřiště s malou kavárnou za nejvýš dva miliony korun. To byl finanční limit na jeden projekt. Dnes jsou to tři miliony.

 „Následně samotnou realizaci převzala městská část a tam se to začalo víc nafukovat – očividně měli svoji koncepci, jak Bzzzukot dále rozvíjet. Můj původní záměr byl jednodušší,“ vysvětluje Hlaváček. Po dvou letech od podání návrhu se z Brna odstěhoval a otevření kavárny se nedočkal.

 „Myšlenka participativního rozpočtu je dobrá, ale můj záměr měl větší časové nároky na realizaci, než 12 měsíců, jak stanovovala tehdejší pravidla. Úpravy městské části, na které jsem měl jen minimální vliv, projekt natáhly výrazně víc,“ krčí rameny muž.

Tak to potvrzuje i magistrát. „Městská část nechala vyhotovit projekt na kavárnu, jejíž cena by několikanásobně přesáhla alokovaný rozpočet. Z toho důvodu Kancelář participace projekt připomínkovala a bylo nutné jej přepracovat,“ upřesňuje mluvčí Brna Filip Poňuchálek.

Židenický místostarosta to vidí jinak. „My jsme navrhli projekt zděné kavárny s tím, že do toho dáme peníze i z rozpočtu městské části. Když jsme získali všechna povolení, tak nám bylo řečeno, že na ilustračním obrázku k celému projektu byla kavárna kontejnerová. Tudíž jsme celý projekt předělávali. Kontejnery jsou už vyrobeny a během nejbližších týdnů to budeme instalovat. Celé to zdržení bylo zbytečné. Kdyby se hledala cesta, jak to postavit, a ne jak naplnit pravidla, která ani nebyla dána, tak by to bylo jednodušší,“ myslí si Kunc.

Ke dvěma milionům z participativního rozpočtu nakonec městská část přidá na kavárnu ze svého ještě skoro jednou tolik. Je to třeba za přípojky, rozvody energií a za zpevněné plochy. „On vlastně celý ten projekt Bzzzukotu vyšel asi na devět milionů korun, ale rozpočítali jsme to do čtyř let. Teď už čekáme na tu úplně poslední část,“ dodává Kunc.

Náklady navíc – oblíbená rozhledna i cyklostezka

Není to jediný případ, kdy nápad z participativního rozpočtu nakonec s náklady nabobtnal. Třeba o sto tisíc korun dražší byly solárně poháněné toalety na Kraví hoře. Zprvu ani nefungovaly správně, jak si všiml třeba Brněnský deník. O dvě stě čtyřicet tisíc korun vzrostly i náklady na tančírnu v parku Anthropos. Navrhovatelé jednoduše řečeno neodhadli úplně přesně, kolik vše bude stát.

Existují i případy, kdy byl projekt naopak levnější. Třeba o čtyři sta tisíc korun méně město zaplatilo za topolovou alej v Řečkovicích, u které autor nápadu počítal s devíti sty tisíci. A v některých případech, kdy se ukázalo, že bude projekt příliš drahý, zasáhlo město a doplatilo zbytek ze svého. Třeba u nedávno otevřené rozhledny v oboře Holedná.

Rozhledna na vrchu Holedná je v provozu od prosince 2020

„V původním návrhu se počítalo s dřevěnou, asi dvacetimetrovou rozhlednou. Při terénním průzkumu pomocí dronu se ale ukázalo, že by výšku rozhledny, kterou umožňuje dřevěná konstrukce, mohly v dohledné době přerůst okolní stromy. Vybudovat rozhlednu s ocelovým skeletem ale znamenalo překročit finanční limity, kterými se participativní rozpočet řídí – maximální cena projektu tehdy byla stanovena na 2,4 milionu korun. Nakonec se mi však podařilo na vedení města prosadit, aby se rozhledna zrealizovala nad rámec participativního rozpočtu a z prostředků Dáme na vás se vypsala pouze architektonická soutěž a zpracovala projektová dokumentace,“ vysvětlil náměstek brněnské primátorky Tomáš Koláčný z Pirátské strany.

Rozhledna nakonec stála osm milionů korun. Podobné je to s cyklostezkou v polích z Žebětína do Kohoutovic. Z peněz z participativního rozpočtu se nakonec zaplatil jen projekt. Dalších čtrnáct milionů doplatilo město. Aby vše šlo rychle a nebylo nutné náročně vykupovat pozemky, nevede asfalt rovně podél silnice.

Rolba v garáži a příliš hlučná hřiště

Za minulé čtyři ročníky brněnského participativního rozpočtu uspělo na padesát nápadů. Dokončených jich je čtrnáct. Další čtyři čekají na oficiální otevření nebo spuštění, které kvůli pandemii covidu-19 nebylo možné. Jde třeba o naučnou industriální stezku podél řeky Svitavy nebo o rekonstruovanou pobočku Knihovny Jiřího Mahena na Starém Brně. U části z dokončených projektů se objevily potíže.

Čtěte také

Využití nouzových přístřešků pro lidi bez domova rozčílilo autorku nápadu na jejich pořízení. Solární toalety na Kraví hoře zprvu nefungovaly. Rozhledna v oboře Holedná se zase ihned stala takovým lákadlem, že kvůli stovkám přijíždějících návštěvníků v okolí místy kolabovala doprava. Návštěvníci totiž svými parkujícími auty v ulicích nahněvali obyvatele Jundrova. Tamní radnice proto vyzvala turisty, aby k rozhledně jezdili hromadnou dopravou.

A až letos po třech letech v garáži našla využití rolba na odklízení sněhu z hladiny Brněnské přehrady. Vozítko za tři čtvrtě milionu korun ovšem nemohlo vyjet dřív kvůli počasí a předchozím mírným zimám. Ani teď nemohlo kvůli tenkému ledu na přehradu, ale vyjelo aspoň na méně hluboký Žebětínský rybník.

Stále otevřený není ani skatepark v Tuřanech. Vznikl totiž bez stavebního povolení a městská část o něj požádala dodatečně, jak upozornila Mladá fronta Dnes. „Stále je zavřený, stavební řízení ještě běží,“ potvrzuje nyní starosta Radomír Vondra za hnutí STAN.

Sousedé v okolí se tam navíc obávají hluku. I proto nesmí vedle skateparku vzniknout ani další dva chystané projekty, které v participativním rozpočtu vyhrály. Fitnessové a víceúčelové hřiště. „Tady taky čekáme na konec stavebního řízení. Úřad nařídil postavení protihlukové zdi, to vyjde asi na víc než milion korun, projekt už na to hotový máme,“ dodává Vondra.

O hlasy prosí politici

Jinde si ovšem nápady z participativního rozpočtu pochvalují. Cestující například oceňují tabule s odjezdy tramvají v podchodu pod hlavním vlakovým nádražím. Z výsledků se těší i Nový Lískovec nebo Medlánky kvůli úpravám veřejných prostranství či stavbě nových hřišť. Úspěchy dříve zmíněných městských částí ale poukazují na další specifikum participativního rozpočtu. Zhruba pětinu vítězných projektů navrhli zastupitelé, radní nebo přímo starostové městských částí. Včetně trojice sportovišť v Tuřanech, městské galerie na zdech domů, sportoviště v Bosonohách nebo přístup k řece Svratce v Komíně.

„Jsou to tři miliony korun, to jsou velké peníze. A v této době, kdy jsou investice pozastavené, je to pro starosty v podstatě jediná možnost, jak získat z města nějaký příspěvek na investiční akce,“ připouští židenický místostarosta Petr Kunc.

Obdobně to vidí i jeho kolega ze Starého Lískovce, který žádal o peníze na parkoviště. „Zkoušeli jsme to, protože jsme si chtěli sáhnout na nějaké peníze navíc, abychom to parkoviště měli. A ten náš projekt byl zcela jasný a konkrétní a bylo dané, co se za peníze postaví. A nebylo to tak, jako u jiných vítězných projektů, že někdo vymyslel bohulibý nápad, že chce krásné modré nebe, ale ještě neví, kde ho udělá,“ potvrzuje starosta Vladan Krásný z ODS.

Poukazuje na to, že některé projekty městských částí jsou příliš malé na to, aby zajímaly i ostatní Brňany, a ti je pak v závěrečném hlasování nepodpoří. „A pak se vám stane, že vyhraje nějaký projekt na zalévání stromů v Brně, a teprve půl roku poté přijde do městské části žádost, že jsou teda nějaké finance na zalévání stromů a jestli si nemyslíme, že u nás nemáme nějaký volný stromek, který bychom zalévali. To je naprosto nesystémové. Do soutěže by měly chodit jen projekty, které jsou jasně formulované,“ myslí si Krásný.

Rozčílení včelaři

Na to narazila třeba autorka nápadu na umístění včelích úlů ve městě. Když to loni v prosinci zjistili sami včelaři, zděsili se. „Nás ve svazu na okrese jen tak něco nevyhodí ze židle. Ale toto celé je předražené. Píšou tam, že na dvacet pět včelstev bude potřeba jeden milion korun. My jsme dali hlavy dohromady a víme, že by to stálo dvě stě padesát tisíc. A úplně celé to dokážeme udělat za půl milionu a ne za dohromady dva miliony a tři sta tisíc,“ nadzvedlo včelaře Pavla Streita, který se stará třeba o včely v městském parku pod Špilberkem.

Magistrát proto nechal projekt prověřit a v lednu oznámil, že ještě bude umístění úlů konzultovat. „Projekt nezahrnuje jen vybudování úlů, ale také workshopy, přednášky, včelí mrakodrapy, úpravu zeleně, vybudování jezírka a vlastně kompletní přichystání vhodného mikroklima,“ objasnila náklady Kateřina Gardoňová z tiskového oddělení magistrátu.

„Na tom projektu je udělaný dobře jedině nadpis a poslední tečka. My jsme proto řekli, že ten projekt můžeme přepracovat, aby to mělo hlavu a patu a hlavně aby to bylo k prospěchu včelám. Nemůže se z včelstev dělat zároveň med, vosk a ještě k nim pořád chodit na exkurze a rušit je. A udržitelnost projektu je jen na tři roky. A co s těmi včelami pak bude dál? Takže teď čekáme, co z magistrátu vypadne. Řekli jsme si, že do půlky února je čas, jestli ten projekt povede Veřejná zeleň města Brna, nebo správa městských lesů anebo naše okresní organizace,“ dodává k tomu Streit.

Negativní zkušenost má i starosta Bohunic. Tamní radnice žádala třeba o peníze na oplocení psího výběhu. „Při finálovém hlasování se všichni nahrnou až v posledním týdnu, kdy se o všem rozhodne. Je to celé divné. Už se to dostalo z férové roviny někam jinam, je to záležitost komerční a marketingová. Bez kampaně nemá žádný projekt šanci na úspěch. Zkoušeli jsme asi tři návrhy a nikdy jsme neuspěli,“ kroutí hlavou Antonín Crha z KDU-ČSL. Dodává, že navrhované věci by městská část zaplatit mohla a zřejmě to i udělá, ale peníze teď musí poslat na akutnější věci, třeba na opravu rozpadající se školní kuchyně.

I zastupitel má k Brnu vztah, říká náměstek

Naopak starostka Nového Lískovce Jana Drápalová ze Zelených nevidí problém v tom, že městské části každý rok svádí bitvu o tisíce hlasů a následné miliony korun. Sama uspěla s projektem parku na Kamenném vrchu. „To, že jsem to podávala já, jako fyzická osoba, tak jsem to nebrala tak, že to podávám jako politik, ale jako fyzická osoba, což je možné. Podala jsem samozřejmě projekt, který městská část realizovat chtěla. Dobrovolnosti a iniciativě se meze nekladou. Mně to divné nepřipadá,“ oponuje Drápalová.

A k jejímu boku se staví i starosta Medlánek, kde už vyhrály čtyři návrhy – dvě dětská hřiště a dvě sportoviště. „My jsme s participativním rozpočtem moc spokojení. Dovybavujeme městskou část. Ale chápu, že někdo to může vnímat tak, že to není spravedlivé k menším městským částem. My jsme taková středně velká část, ale úspěch se nám vždycky podařil,“ říká Michal Marek ze sdružení Občané pro Medlánky.

Všechny čtyři vítězné medlánecké projekty mají společné právě to, že je podali vždy členové sdružení, které na radnici vládne. „Chodí za námi lidé, co by si v městské části přáli. Potom ten konkrétní navrhovatel je někdo z lidí. Opakovalo se nám, že jsou to zastupitelé a v jednom případě i radní, ale vždycky o tom návrhu víme a rozhodneme se buď pro jeho podporu, nebo nikoliv,“ dodává Marek.

Problém v účasti politiků nevidí ani vedení Brna, které za participativní rozpočet odpovídá. „I zastupitelé jsou lidé, kteří mají k městu Brnu vztah, a není nic proti ničemu, pokud mají nějaký zajímavý nápad, tak aby ho podali. Podstatné je, že v samotném hlasování mají zastupitelé stejný počet hlasů jako ostatní občané Brna, tedy pět kladných a dva záporné, a rozhodují o tom, které projekty se zrealizují,“ ujišťuje náměstek primátorky Tomáš Koláčný z Pirátské strany.

Městské části mají přesto oproti běžným obyvatelům silnější pozici v tom, že můžou své návrhy sdílet i pomocí oficiálních kanálů, třeba na svých webech, profilech na sociálních sítích, nebo v radničních zpravodajích. Dostanou se tím k většímu množství hlasujících.

Chceme jen koše a chodníky, prosí obyvatelé město

Z analýzy podaných návrhů do participativního rozpočtu, které prošly do finálního hlasování i přes posouzení úřadů nebo městských organizací, vyplývá ještě jedno. Desítky nápadů jsou cílené na zlepšení infrastruktury. Třeba na výstavbu cyklostezek anebo chodníků.

„Svědčí to o tom, že se tu lidé chtějí dopravovat i jinak, pěšky i na kole. Ty projekty, co tam lidé navrhují, se někdy i kryjí s chystanými záměry města. Když chtějí jen značku, může to být v rámci měsíců zařízeno. Ale stavební úpravy jsou spíš na roky,“ tvrdí člen dopravní komise magistrátu Marek Lahoda z Pirátské strany, který je zároveň členem spolku Brno na kole.

Lidé ovšem taky sbírají hlasy na to, aby si prosadili umístění odpadkových košů, přechodů pro chodce nebo zrcadel pro zlepšení výhledu řidičů při výjezdu auty z některých ulic. Magistrát ujišťuje, že na takové nápady, které se mezi vítězné projekty nedostanou, nezapomíná. „Dáme na vás není jen o vítězných projektech, ale zejména o samotných nápadech. Například projekt na obnovu girland z roku 2020 nezískal ani podporu, ale vedení města se natolik zalíbil, že se jej rozhodlo zrealizovat,“ odpovídá tiskové oddělení města.

Od roku 2017 Brno v participativním rozpočtu rozdělilo 118 milionů korun. V letošním ročníku nabízí dalších 35 milionů. Zájemci můžou své nápady přihlašovat do poloviny května.

1. února – 15. května 2021 – Podávání návrhů projektů

1. února – 31. května 2021 – Sběr podpory pro návrhy projektů

1. února – 31. května 2021 – Veřejná setkání s občany

1. února – 30. září 2021 – Posuzování projektů úřadem

1. října – 31. října 2021 – Veřejná představení podaných projektů

1. listopadu – 30. listopadu 2021 – Veřejná zvažování

1. listopadu – 30. listopadu 2021 – Hlasování občanů města Brna o projektech, které budou zařazeny do rozpočtu statutárního města Brna a realizovány

1. ledna 2022 – 31. prosince 2024 – Realizace vítězných projektů

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související